Český LPIS - unikátní EU řešení pro územní management
Autor: Ing. Mojmír Macek
Zajímavá akce zaměřená na LPIS (Land Parcel Identification Systems) proběhla počátkem října v estonském Tallinnu pod záštitou EU JRC MARS a estonské agentury pro zemědělské registry a informace. Hlavním tématem tohoto technického workshopu byla identifikace zemědělské půdy, kvalita geografických dat a procesy aktualizace registrů. Je zřejmé, že většina států v EU mnohdy tápe, jak dál. V závěrečné sekci setkání zaměřené na budoucí perspektivy LPIS v Evropě jsme představili evropsky unikátní české řešení vytvářené společností Sitewell pro Ministerstvo zemědělství. V ČR provozujeme evidenci půdy v reálném čase.
Změny ohlášené zemědělci na kterékoliv Agentuře pro zemědělství a venkov (63x) je možné provést ve většině případů do následujícího dne. Autorem řešení českého LPISu je společnost SITEWELL již od roku 2004.
1. Unikátní pokrokové řešení = Český LPIS v reálném čase
V ČR používáme již šestým rokem princip farmářských bloků (souvislý celek skutečně obhospodařované půdy jednoho farmáře s definovanou kulturou). Důležitým konceptem je, že veškeré aktualizace registru zpracovávají od dubna 2004 přímo pracovníci Agentur pro zemědělství a venkov a ČR tedy nenajímá externí zdroje. Tato koncepční změna aplikovaná v roce 2004 vedla meziročně až velké úspoře nákladů na administraci dat LPIS. Přitom kvalita geodat je ve srovnání s celou Evropou vysoce nadprůměrná a to především díky efektivitě samostatné práce českých státních úředníků na zemědělských agenturách. Aktualizační cyklus je v EU často několikaletý, u nás lze změny provést skoro v reálném čase. Pokud proběhne v systému změna užívacích hranic farmářského bloku, pak je tento plně automaticky geoprostorově přepočítán - klasifikován. Koždoročně se aktualizuje třetina republiky na základě nových leteckých snímků. Údaje z registru jsou plně přístupné na portálu farmáře. Po internetu je možné vytisknout si výpisy a mapy, připravit předvyplněnou žádost o dotaci, exportovat geodata a kontrolovat proces změn v online evidenci.
Vlastně nikdo v EU nemá tak sjednocený centralizovaný systém umožňující průběžnou aktualizaci tak jako Česká republika. Významným pozitivem je, že v ČR máme jen dvě hlavní státní instituce Ministerstvo zemědělství spravuje registr půdy (LPIS) a dotace pak řeší Státní zemědělský a intervenční fond. Jinde v EU o celý dotační systém a jeho části pečuje mnohem více online neintegrovaných institucí.
2. Je v EU možné sjednocení principů evidence půdy?
Bohužel již dlouhodobě není v Evropě sjednocen přístup k metodice identifikace zemědělské půdy. Vzhledem k tomu, že do zemědělství teče skoro půlka rozpočtu unie, je to vážné téma k zamyšlení. Každý členský stát EU si řeší na své národní úrovni celý systém po svém. Z pohledu používaných principů lze vysledovat, že nejčastěji volí evidenci na základě principu fyzických bloků (tj. část území ohraničená terénními prvky – silnice, vodní toky, hranice lesa apod.). Některé státy tyto bloky ještě dělí na menší díly (např. GR či SK). V některých státech se snaží systematicky dělit ještě blok na jednotlivé zemědělské parcely podle plodin. Při vyplácení dotací pak jen kontrolují, zda celková výměra podaných žádostí o dotaci na tento blok není vyšší, než výměra tohoto bloku/dílu. V menšině států, včetně ČR se aktuálně využívá princip farmářských bloků (jeden blok má vždy výhradně jednoho uživatele a kulturu). Tato strategie je dle mých osobních konzultací většinou států považována do budoucna jako vysoce perspektivní. Je to v ČR přes pět let osvědčená metoda, která je uznávána odborníky jako efektivní cesta pro zachování kvality údajů v registru půdy a nízkých nákladů na jejich aktualizaci. Mnoho členských států digitalizuje změny prostřednictvím soukromých firem a bojuje neustále s velmi nízkou kvalitou výsledně zpracovaných geografických dat. Některé země postupně přecházejí na aktualizaci dat interními pracovníky státních úřadů, jako doplňkové činnosti jejich primárního zaměření a nahrazují tak dražší a zdlouhavější outsourcing. Většina členských států funguje v tzv. dávkovém režimu. Jednou za čas vytvoří soupis/mapu území a nad ním administrují vyplácení peněz.
Je mrzuté, že každý stát řeší identifikaci půdy odlišně, stejně tak jako mají členské země různě naladěná dotační pravidla. Rozumím místním odlišnostem mezi regiony, lokálními podmínkami, ale aby každý stát měl výplatu tak velkého objemu peněz postavený na různých základních principech? Tomu nerozumím.
3. Postřehy odjinud
Problémem Evropanů je častý terminologický zmatek, neexistují jednotné definice a proto také dochází často k matení pojmů (LPIS-GIS, IACS-GIS, LM a jejich národní mutace apod.) Osobně jsem si často připadal jak v „Nekonečném příběhu z Babylonu“. Například iLot ve Francii není totéž jako iLot v Řecku… Rád bych v tomto článku sumarizoval některé zajímavé postřehy z přednášek:
- Aktualizace v Anglii probíhá letos (poprvé od roku 2001) po osmi letech na základě referenční mapy OS Master Map 2008; 25% území aktualizují ručně v Indii a zbytek automaticky, novou verzi 120 tisícům farmářům rozesílají papírově k vyjádření v tzv. „Map Packs“ a ti musí do 28 dnů potvrdit souhlas , 96% fyzických bloků se změnilo o méně než ±0,1ha
- Dánsko aktualizuje jednou za dva roky, ale má pořád vysokou chybovost dat. Nyní přechází z vlastnicky orientované evidence postavené na katastru na bloky a po roce 2007 začali aktualizovat data sami bez zapojení externích firem (V ČR aktualizují již od roku 2004 interní úředníci MZe registr LPIS a to v reálném čase!). Dánskou prezentaci i s pěknými příklady doporučuji k přečtení.
- V Řecku se rozhodli po 5 letech celý registr udělat od základu komplet znova; pořídili v letech 2007-2008 úplně nová data a celou vektorizaci udělali opět nanovo (jen za vytvoření nového registru bloků 11 mil. €)
- V Estonsku stojí chod systému 3-5% z celkového objemu vyplacených dotací, umožňují ohlašování změn hranic bloků přes web a tuto službu využívají hlavně velké firmy. 21% žádostí je podáno elektronicky. Aktuálně přecházení od fyzických bloků také na farmářské
- Ve většině zemí lze vysledovat přechod na přesnější letecké snímky s rozlišením 20cm/pixel.
- Většina států odchází od neosvědčeného pravidla (75%/90% - zjednodušeně řešeno 75% půdy v rámci bloku na více jak 90% bloků by mělo být obhospodařováno). Toto pravidlo se ukázalo jako neužitečné a vedoucí ke zmatkům. Postupně většina členských států přechází na pravidlo 100% = prostě registrují skutečnou výměru správně zemědělsky obhospodařované půdy – tak to máme již od roku 2004 u nás.
Většina států dosud vytrvale bojuje se zásadními problémy s kvalitou dat pro zjednodušenou platbu na plochu (SAPS). Agro-environmentální dotační programy a kvalitu podkladových geodat pro jejich administraci často nemají dotaženu do úspěšného plošného nasazení... Mnoho členských států se soustředilo hlavně na tvorbu map a související činnosti jako jsou témata: přesnosti měření v terénu, rektifikaci leteckých a družicových snímků, přesnost odečtu pixelů, rozlišení rastrů apod. Často se ale bohužel v diskuzi zapomíná na původní smysl identifikace půdy a to pomáhat spravedlivými dotacemi zemědělcům a zároveň kontrolovat oprávněnost čerpání peněz a dodržování dobrých podmínek hospodaření.
4. Výhledy identifikace půdy v EU?
Velkým tématem byla a bude diskuze nad krajinnými prvky (KP = skupiny a linie stromů, solitéry, …) s jasným doporučením pro jejich digitalizaci (hlavní příklady byly prezentovány z Česko+Slovenského území). V Německu krajinné prvky jen identifikují bodem v mapě. Zákres KP je důležitý pro následný monitoring v čase a kvalitnější správu území. Velkým trendem je rozvoj LPIS směrem k obecnějším integrovaným řešením pro územní management, nejen pro zemědělskou půdu.
Velké změny čekají všechny členské země v souvislosti s Nařízením (EC) č. 380/2009 ze 8. května letošního roku [celý název: „kterým se mění nařízení (ES) č. 796/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce, a dále pro podmíněnost podle nařízení Rady (ES) č. 479/2008“] Opravdu hutné čtení. Zjednodušeně a lidsky řečeno – upravuje kontroly podmíněnosti, ale pro mne osobně je to velmi těžko pochopitelné. Bude zajímavé sledovat, jak toto nařízení půjde to praxe.
Domnívám se, že by EU pomohlo sjednocení základních principů a pravidel pro identifikaci půdy a zjednodušení rozsahu administrativních podmínek pro vyplácení peněz v rámci společné zemědělské politiky. Významné omezení byrokratické zátěže farmářů by napomohlo větší efektivitě celého resortu. Snížení byrokracie by pak také umožnilo navíc efektivnější reálnou kontrolu menšího množství těch skutečně důležitých parametrů.
Závěrem konference padla jedna otázka položená moderátorem: „Aren’t we overshooting the Regulations?“ Překladu myslím netřeba.
Na závěr tohoto článku dovolím citovat pana Normana Borlauga (†2009). V roce 1970 se stal nositelem Nobelovy ceny míru za inovace v oblasti pěstování nových vůči nemocím rezistentních a vysoce výnosných odrůd plodin, zejména pšenice. Tento pán je někdy nazýván také jako otec Zelené revoluce: "Jednou z největších hrozeb pro lidstvo dnes je, že svět udusí explozivně se šířící, ale dobře maskovaná byrokracie."
Věřím, že v České republice zvítězí i nadále zdravý selský rozum a Český LPIS bude pomáhat snižovat byrokratickou zátěž pro české farmáře. Buďme rádi, že nehospodaří v některé přeregulované členské zemi.
S přáním krásného tvůrčího dne
Mojmír Macek – SITEWELL
Veškeré prezentace „z této „konference najdete na adrese:
http://mars.jrc.it/mars/News-Events/LPIS-2009-Workshop/Agenda-and-Presentations
Můžete si stáhnout českou verzi prezentace „Czech realtime LPIS upgrade – 3rd generation“(12 MB).
